AKMT, Audio klub Moravská Třebová zjišťoval jestli si může ve spolku výbor a předseda dělat co se mu zalíbí. Dle níže uvedeného MŮŽE, ale NEDOPORUČUJEME to, protože by to mohlo přijít draho. Někteří vykonávají svojí funkci voleného orgánu ve spolcích se znalostmi na NA BODU MRAZU. Někteří se pohybují DOKONCE i pod bodem mrazu a je jím to jedno.
No, tak mě zastřelte. Touto památnou větou obhajoval svoje porušování povinností při správě cizího majetku, majetku všech členů Autoklubu MT, předseda – statutární orgán Jan Straka VELKÁ ODVAHA.
Trestní zákoník
§ 221
Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
- a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
- b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
Odpovědnost spolku za přestupek – kdo platí pokutu?
Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1. 1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení?
Příklad: Hasičský spolek bude pořádat kartingové závody a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu. Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit?
Odpověď na Váš dotaz rozdělím:
Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně. Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy. Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil.
Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).